Bludný kořen?

28. července 2016 v 10:25 | Věra K. |  Fejetony desáté ženy



Určitě mám před dveřmi cosi bludného. Kořen, kámen nebo dlaždici.

Cestou z práce si promítnu, co mě čeká - od vyložení nákupu až po vytvoření nějaké té stravy.

A dává mi to takovou hodinku práce.

Každý den jsem optimista a doufám, že je můj odhad správný a že nejpozději za šedesát minut budu sedět u kafe. Ale asi vždycky šlápnu na něco magického, co všechny mé činnosti větví a násobí..

Nevím, jaká matematická řada je efektnější než geometrická, ale přesně tou mi roste špinavé nádobí.

Vařím zeleninu na polévku a protože jsem šetrná, rozhodnu se, když už je jí tolik, udělat vlašský salát. To je hned a moc se nezdržím. Sice jsem už dala i prát, abych využila čas, kdy poskakuji kolem jídla, ale to přece není tak obtížné.
Kuchyň už je vyřešená, ale ten přístroj pořád máchá, tak zatím rychle vyluxuji a pak musím, pochopitelně, utřít prach.
Zpocená a poprskaná jídlem se musím jít umýt - vlastně nejdřív ještě pověsit to prádlo - a převléknout. Při té příležitosti zjistím, že mám na zítřek kalhoty sice čisté, ale zmuchlané a když sestavím obludnou šibenici z prkna a žehličky, tak už holt vypigluji tu hromadu nevyžehleného šatstva celou.

Čím víc práce udělám, tím víc jí přibývá. Kafe už si nedám, protože se ho těsně před spaním bojím. Neříkám, že uvedený scénář, je vždy stejný. Můj pracovní kmen se větví i jinými haluzemi. Někdy si dokonce i kafe zaliju. Jenom ho pak nemám čas vypít. Možná bych se osvobodila, kdyby se mi podařilo udělat z ulice nějaký obří krok rovnou do postele a překročit ty bludné věci. Ale jak si pak uvařím to kafe?!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama