Tam v Rychnově u Jablonce

24. července 2016 v 12:52 | Věra K. |  Drsné básně
Tam v Rychnově u Jablonce
měla jsem své tety.
Jela jsem tam na Vánoce
před dávnými lety.


Teta Kuchařová měla
z okna krásný výhled
na hřiště, kde mužná těla
góly chtěla střílet.


Teta Posltová vařit
uměla i z mála,
upéct, naložit i smažit
a pořád se smála.


Teta Dostálová žila
v klamu dosti smutném-
román Nadsamec že skryla
v místě nedostupném.


V Jablonexu tety vzaly
vak s kočičím zlatem,
šperky z něho zpracovaly
v zanícení svatém.


Prstýnky jsou se srdíčky,
brože pro achátky,
spona čeká na perličky
a stříbrné plátky.


Ty poletí do Afriky,
tam, kde slunce hřeje
a štrasové pumprlíky
pošlou do Koreje.


Po večerech tety milé
život probíraly
a i při tom perly bílé
s citem přebíraly.


Že na Mášu, sestřenici-
na vzdory vši kázni-
všichni chlapi na ulici
zírají jak blázni.


A že teta Kabelková
vesele si žije
jen už neví kam co schová
asi, že dost pije.


A ta naše prababička!
Už by měla vědět,
že je hubená jak tyčka
a spíš doma sedět.


Hodně jíst a odpočívat.
Vždyť je to tak snadné!
A ne pořád v luftu lítat-
ještě někde spadne.


Jednou svádí pana Malce,
pak zas ztratí zuby,
uříznout si dá kus palce,
ještě se s tím chlubí.


Kamínky se kutálely,
bylo tam tak živo.
Potom tety pocit měly,
že by bodlo pivo.


Sklíčko poslední jsme vzaly
a musely přestat,
nocí jsme se potom daly
do roubenky přespat.


Tam v Rychnově u Jablonce
u té řeky Nisy,
nebývá už na Vánoce
tak milo, jak kdysi.


Jenom drobnost už chci říci-
proč nevisí dneska,
za mé tety na radnici
vzpomínková deska?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama