Hájkové

23. srpna 2016 v 20:19 | Věra K. |  Drsné básně


Řekni mi, Hájková, tohle jsi chtěla,
když ses při zápočtu z matiky chvěla?
Ráno vstát po páté, rychlovka kafe,
dívat se na Hájka, jak ještě chrápe?

Ve škole druhá Cé drzá i netečná.
Ty jsi tu na obtíž. Trapná a zbytečná.
Jak se den rozbíhá, fakan se probouzí,
hýká a vyřvává. Tebe to popouzí?
Nasaď si na hlavu čepičku, rolničky.
Jsi tu jen neškodný Kašpárek maličký.

Řekni mi, Hájková, o tom jsi snila,
když jsi se na vejšce o zkoušku bila?
Šest hodin bez okna a dozor cele
vyplní úterý. Není to skvělé?

Špatně jsi zavedla studijní průkazy,
seřve Tě ředitel, až na to narazí.
Grus se rve s Mašínem, Vichr má volkmena,
vidí to inspektor, všechno si znamená.
že chceš jít na záchod jednu, dvě minuty?
Neblbni, Hájková, už to máš nahnutý.

Řekni mi, Hájková, tohle sis přála,
když jsi na promoci s tubusem stála?
To že má propadnout Krcha jen baví,
máš to být přece Ty, kdo známku spraví!

Na schůzce rodiče řešení naanesou,
že prý máš pubertu brát s větší noblesou.
Špičkový pedagog své děti nebije.
Jo? Ty máš doktorát? Upřímně. Nač Ti je?
Bůh s Tebou, Hájková.A všichni svatí.
Kolik Ti za tohle, děvenko, platí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama