Moji milí učitelé

22. srpna 2016 v 20:44 | Věra K. |  Fejetony desáté ženy

Většina národa předpokládá, že si užíváte volna. Tahle většina netuší následující.
Do čtrnáctého července (to je alespoň podle mého průzkumu to správné datum) ve Vás doznívá stres uplynulého školního roku a jeho brutálního konce. Závěrečné zkoušky, maturity, konference, stanovení známek pod nátlakem studentů, jejich rodičů i Vašich nadřízených. Přebujelá a stále se měnící a množící administrativa. Prázdniny neprázdniny, při každém zvuku, který třeba jen vzdáleně připomíná zvonění se zvedáte a hledáte třídnici. Vidíte fakana a orosíte se.
Od poloviny července se děsíte poloviny srpna.
Máte privilegium účastnit se těch nejdražších zájezdů v té nevedrovatější době, tedy, pokud jako každý průměrný Čech, chcete jet k moři. Vaši kamarádi kupodivu nechtějí mčnit termín svých výhodných dovolených. Nejedete nikam.
Nemůžete se rozhodnout, že si necháte pár dnů volna na dobu, kdy Vám bude nejhůř.
Teď nastává embryonální stadium školního roku.
Čas reparátů a doplňkových zkoušek. A schůzí.
. Doufáte, že Váš brutální rozvrh je pouze provizorní . Určitě je. Protože rozvrh se vždycky časem zhorší. Když už se smíříte s tříhodinovým oknem a řeknete si ,že budete chodit na procházku nebo na nákup, dostanete na tu druhou volnou hodinu suplovací pohotovost. Nebo dozor o hlavní přestávce.
Schopné čeká vyučování v těch nejhorších třídách. Možná i předměty, na které nemají aprobaci a které jsou proslulé absencí vhodných učebnic. Komu jinému by vedení mohlo víc důvěřovat, že zvládne nezvládnutelné, než jim.
Slušní jsou první na řadě při zastupování nepřítomných kolegů.
Ti nejkvalitnější sestavují tematické plány, ve kterých prý už mají vyučující konečně svobodu. Musí ovšem zohlednit nekonečné množství závazných příkazů ministerstva, a to včetně úpravy.
Nedostanete stravenky. Dostanete dozor ve školní jídelně.
Zase Vám odejdou hlasivky a příjde zánět močového měchýře.
Porady budou ve dnech, kdy můžete skončit dřív. Nejlépe tak, abyste na ně čekali čtyři hodiny.
To se nevyplatí jet domů . Nutná příprava se musí nabouchat do počítače v patřičném časovém předstihu. Na internet jste v kabinetě čtyři. Nudíte se. Tlačí Vás již dávno odepsaná židle. Můžete bloumat po škole jak chcete, ale pohodlný koutek tam nebývá. Křesla jsou pouze v ředitelně.
Uklízečky Vás nevidí rády. Jste uvězněni v kabinetě a paradoxně se těšíte na schůzi.
Tak to Vás všechno čeká. To Vám ta většina národa závidí.Nechápu, proč
také nejdou relaxovat do školsví.
No a dostanete za tu flákárnu přidáno. Nebojte se. Zkrouhnou Vám osobní ohodnocení, přestanou platit suplování a vedení různých komisí a také je zbytečné vás finančně rozmazlovat, když jedete jako doprovod na zahajovací kurzy, hory a jiné
.Pokud všechno dobře dopadne, budete brát stejně, jako loni.
Mimochodem. KAŽDÝ si myslí, že se učitelům neustále zvyšují platy. tedy ten každý, kdo neučí.
Na co se múžete těšit touto dobou?
No. Sami na sebe. Neznám jinou profesi, ve které je tolik příjemných lidí.
A není to výmysl.
Taková Slávinka Peštová vždy první den jásala " Holky, já už jsem se Vás nemohla dočkat!" Je pravda, že zbytek kabinetu její pocity tak intenzivně nesdílel, ale vždycky to trochu pomohlo.
Já bych Vám chtěla pomoci jinak.


Od zítřka budu uvádět ve své rubrice "drsné básně" veškerou svou školní poezii, produkt to hludoké nudy na konferencích.
Vydržte .
A tady je na ukázku ta nejkratší a nejupřímnější. Je bez názvu a je o mém studentovi.

Podívám se na Kaluse,
otřesu se,
pobleju se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama