Břízy

4. září 2016 v 16:20 | Věra K.
Prchla jsem před řemeslníky do lůna přírody. Na chatu. V té přírodě na mě čekal soused. Neříkal sice, že sto let v šachtě byl a mlčel. Držel se při zemi, vzal mě na místo činu a pravil, že dvacet let mlčel. Mlčel a v zájmu dobrých sousedských vztahů toleroval naše břízy a lístečky, které k němu zaletěly, hrabal. Teď je stár a nesvěží. Moc ho na nás mrzí, že jsme ani jednou neřekli " shrabeme to i u vás". Pohár trpělivosti přetekl a máme ty neřády pokácet.
Jak já jsem se na ten víkend těšila. Nebudu řešit termíny, platby, osobní přítomnost v místě akce, telefonáty a jiné. Nebylo mi přáno. Jediná dosažitelná firma přijela na luxusním motocyklu v hadím dresu a pravila, že chce za smrt deseti bříz a jejich odvoz třicet tisíc. No, neomdlela jsem. Ani nevím proč. Pouze konstatuji. Mám přece na výběr. Můžu si vzít březí ůvěr. Můžu to pokácet sama. A taky můžu prodat chatu. Nový majitel by třeba sousedovi vysvětlil, že ty stromy jsou krásné, zdravé a lístečky padají jednou do roka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama