Syndrom zavírajících se dveří

24. září 2017 v 18:56 | Věra K. |  Fejetony desáté ženy
O půl dvanácté mě vzbudilo jakési žbluňkání. Pochopila jsem, že to je mobil. Pochopila jsem, že není můj. Šla jsem po zvukových stopách. Ležela tam na stole, ta nová chytrá plochá věc, bez tlačítek a s obřím displejem. Pozadí světle skořicové, uprostřed tmavě hnědý čtvereček a ve čtverečku jakési kovové X a pod tím nápis - "časový limit".
Nevím, jak se takovéto telefony ovládají. Síť je chytrá a já blbá. Nicméně. Jedno plácnutí přes obrazovku vše vyřešilo. Světlo zhaslo, kvílení ustalo. Ráno jsem manželovi vyčetla, že byl můj chatrný spánek přerušen. Začal tedy svůj před měsícem koupený mobil prověřovat. Baterie nabitá, žádný nepřijatý hovor, žádná zpráva.
A příští noc se situace opakovala.
Manžel oslovil prodejce. Prodejce netušil, co se může dít. Popsaný symbol nikdy neviděl. Jeho sofistikovaná rada zněla "vyfoťte to". Manžel se vybavil svým druhým mobilem. Připravil ho, aby si vyfotografoval kvílejícího kamaráda.
Ležely vedle sebe. A ležely tiše.
Takže si myslím následující. Ty chytré věci jsou chytré až moc. A mají své city. Motivací pro hysterické chování dotyčného telefonu byla touha po partnerovi. Po blízkosti a po lásce se všemi jejími důsledky.
Třeba se nám časem narodí malé mobilečky. Protože co jiného mohl tajemný nápis "časový limit" znamenat", než varování kovových vnitřností. "Pozor! Za chvíli nebudu schopen reprodukce a taky už nikoho neokouzlím".
Ta technika prostě strašně rychle stárne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 24. září 2017 v 19:17 | Reagovat

Bude mobilová farma...? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama