Další pondělí

15. října 2017 v 10:10 | Věra K. |  Šou v SOU
Sobota a neděle snad ani nebyly. Je pondělí a já mám odpolední. Učím v maturitních třídách u večerňáků. Obtěžují nás ve škole třikrát týdně. Typickým syndromem prvních ročníků maturitního studia je pocit absolutní intelektuální nadřazenosti. Byli přijati. A dokonce na základě testu.
Ještě loni byli učni třetího ročníku. Dnes se cítí jako lepší akademici. Krásní, moudří, dokonalí a perspektivní. Chtít po nich takové věci jako včasný příchod, přezutí, či nedej bože vědomosti, tak se urazí.
Někteří naštěstí tak hluboce, že naprosto odejdou. Ke konci školního roku bývají třídy poloviční.
M1.C je třída poměrně milá a už dostatečně prolustrovaná. Pár problematických kousků by tu pořád bylo - ale, možná přežijí. To už je na nich.
Vohanka ještě nepřišel a Trier se tedy nemá s kým bavit. Metelec spí. Nechám ho než dozkouším. Dělám, že nic nevidím. Naši "akademici" dokáží pohnout padagogickou žlučí, ale někteří z nich vstávají v rúzných Koťehůlkách o půl páté, odskočí si do práce, pak do školy a po sedmé večer domú. Konkrétně Metelec si domů odskakuje i mezi prací a školou, protože krmí slepice a nemocnou maminku.
Já bych takovou rasovinu nevydržela ani měsíc. Ovšem. Oni jsou mladí a svěží.
Někteří z nich jsou svěží až moc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama