O Červené Kradulce

14. října 2017 v 14:28 | Věra K. |  Šou v SOU
(pohádka pro vedoucí s mankem)

Byla jednou jedna malá, hnusně čiperná holčička a té všichni říkali - kvůli barvě kšiltovky a morálně volním vlastnostem -Červená Kradulka.
Onoho památného dne ji maminka starostlivě nabádala: "Babička má dnes narozeniny, tak se jí snaž udělat ještě větší radost než obvykle. V prodejně je teď lidí dost, jak se máš chovat, to snad víš. Hlavně se cestou nikde nezdržuj a s nikým se nezakecej!"
Maminka dala Kradulce velký batoh a dlouho jí láskyplně mávala ze dveří.
Kradulka vesele zamířila do místní družstevní prodejny. Pečlivě naplnila batoh máslem, čokoládami a mraženou kachnou. Pak se spokojeně vydala na cestu.
Ale vedoucí prodejny Josef Vlk již delší dobu znepokojeně sledoval nežádoucí ztráty. Zbystřil oko, stáhl roletu a začal Kradulku stopovat.
Holčička šla lesem prozpěvovala si společně se sluchátky a zapomněla na rady starostlivé maminky. Kopala do muchomůrek, koupala si nožičky v potůčku a vůbec se děsně poflakovala.
Není divu, že ji Vlk brzy dohonil.
"Kampak jdeš, Kradulko?", otázal se dívenky sladkým hláskem. Kradulka si Vlka nikdy dříve nevšimla. Myslela si, že to je nějaký hodný pedofil, a tak mu důvěřivě odpověděla. "Přeci k babičce, ty hloupý. Nesu jí plný batoh dobrot." naivně poplácala své nadité zavazadlo.
Vlk si pomyslel něco a slaboduchosti, ale nahlas Kradulku chválil. Po chvíli navrhl: "Víš ty co, děvenko? Dáme si závod. Já tady hodinku počkám, a pak poklušu za tebou. Schválně. Kdo bude u babičky dříve?"
Tak balamutil protřelý čtyřicátník nezletilou dívku!
"No přeci já, ty bláhový", radovala se prostince Červená Kradulka. Ještě jak blbeček sdělila Vlkovi babiččinu adresu rozběhla za stařenkou.
Ale Vlk Kradulce lhal. Nečekal. Obul si kecky, požil energetický nápoj a řítil se k chaloupce za skládkou. Jemně zaklepal na dvěře.
"Kdo je to?", ozval se zevnitř třeslavý hlas.
"To jsem já, tvoje Kradůůůlka, přišla jsem ti popřát a nesu obvyklý proviant", blábolil milým tónem Vlk.
Důvěřivá seniorka otevřela. Vlk nebral ohled na její věk a vysoký tlak. Hupsnul so předsíňky, babičku spoutal a odložil do vyschlé studně.
Pak si dal na hlavu noční čepec, na nos brýle, do rukou popadl Blesk a zalehl do peřin.
Byl nejvyšší čas. Kradulka vcházela do dveří. Trochu se podivila, že vidí stařenku v posteli. Přistoupila blíže a divila se ještě víc.
"Babičko, proč máš tak veliké oči?"
"To abych dobře viděla, co děláš, Kradulko."
"A proč ti tak narostly uši?!
"To abych lépe slyšela, co mi ke všemu řekneš".
"A proč máš tak velikou hubu?", žasla netaktní Kradulka.
"To abych tě mohl lépe seřvat!", zařičel Vlk, a strašně děvčeti vynadal. Nakonec ji zneškodnil a přihodil k babičce do studně. Chtěl sice přivolat policii, ale zjistil, že má vybitý mobil. Vyčerpán zásahem usnul.
Krátce poté kráčel podél chaloupky člen pomocné stráže Mojmír Mysliveček.
"Cože ta osoba tak strašně chrápe?", pomyslel si a nahlédl okénkem.
A co nevidí! Na zemi odhozený čepec a brýle, z batohu jak z rohu hojnosti vypadává půlka samoobsluhy a v posteli - Vlk.
Zbytek si Mysliveček rychle domyslel. Jeho podezření o hospodářské kriminalitě Jaroslavy Babičkové a její vnučky nebylo plané.
Vzbudil Vlka, poslal ho pro kamerový záznam z prodejny a přivolal policii.
Všechno dobře dopadlo.
Vlk se raduje, že se vyviní z manka a babička a Kradulka? Tak ty jsou vyšetřovány na svobodě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama