O Kopřivové Růžence

18. října 2017 v 8:22 | Věra K. |  Šou v SOU
( pohádka pro prodavače Jednoty)

Na kraji střediskové obce, na vysokém kopci, stála prodejna smíšeného zboží - Jednota.
A v té Jednotě se panu vedoucímu narodila holčička Růženka. Křtiny byly slavné. Na raut šťastný tatík sezval všechny významné osobnosti okresu. Byl tu předseda chovatelů drobného zvířectva, ředitel místní školy, zastupitelé obecního úřadu, lidový léčitel a přednosta nádraží.
Pozval všechny. Jenom šéfovou Obvodní hygienicko-epidemiologické stanice ne.
"Tu ježibavu vidět nemusím", rozhodl se."Posledně mi napařila pokutu, přece ji nebudu jako blb ještě hostit".
Oslava byla v plném proudu, když tu, o půlnoci, stanula ve dveřích okresní hygienička.
Kritickým okem zhodnotila nedovolené sousedství popelnic s potravinami, již archeologicky zajímavé sedimenty špíny, takřka pobaveně pročetla prošlá data u zboží i u zdravotních průkazů.
Zadívala se na bezbranné miminko a vyřkla své nejniternější přesvědčení: "Až sedmnáct let uplyne, o trn se píchne, zahyne!"
Předvídala tak celkové oslabení organismu ve zdravotně závadném prostředí.
Tatíček však varování pochopil úplně jinak.
V rámci pochybné prevence se pustil do kompletní likvidace vegetace svého pahorku. Žádná chemikálie mu nebyla dost dobrá a tak se během několika let změnil kopec pod Jednotou v lysou horu.
Složitý systém dalších opatření, včetně domácí výuky dle australského stylu a sponzoringu pojízdné lékařské ambulance zcela vylučoval, aby Růženka přišla do styku s nějakou rostlinou.
Čas plynul a přiblížila se doba sedmnáctých narozenin.
Pan vedoucí, uchlácholen vidinou končícího se termínu, nějak zapomněl prolít svůj pahorek Travexem.
A tak se stalo, co se stát muselo. poblíž popelnice vyrostla kopřiva.
Růženka si zrovinka skotačila po lysém okolí, když spatřila tu nezvyklou zelenou věc.
Dívence se rostlinka líbila - nikdy nic podobného neviděla. Utrhla si ji a vítězně pádila za rodiči do prodejny.
Bylo již po zavíračce a pilný pan vedoucí s pilnou chotí si právě počítali manko.
V teple prodejny se kopřiva rozvoněla.
Na Růženku a její rodinu, osoby prosáklé insekticidy, zapůsobil kopřivový odér jako narkotikum. Všichni upadli do hlubokého spánku.
Když v pondělí ráno narazili zákazníci na staženou roletu, divili se.
A divili se nejen v pondělí, ale i v dalších dnech. Pak se divit přestali. Pomysleli si, že je to opatření spotřebních družstev pro zlepešní života na vesnici a začali nakupovat ve městě. Po čase na prodejnu zapomněli.
Lysý pahorek obrostl kopřivami a jen pamětníci si občas vypravovali o zakletém krámě na kopřivovém vršku
Sto let uplynulo od Růženčiných sedmnáctých narozenin, když obcí projížděl utrmácený zástupce velkoobchodního skladu.
Dorazil do stínu letitých kopřiv a chtěl si v tomto svěžím kousku přírody odpočinout.
A stal se zázrak. Kopřivy se začaly rozestupovat a před udiveným zástupcem se vytvářela pěšinka. Na jejím konci byla zakletá prodejna.
Odvážný prodejce prokopnul rezavou roletu a uviděl krásnou spící zaprášenou dívku.
"Snad mne nebude tahat po soudech kvůli sexuálnímu obtěžování, když ji políbím", zauvažoval.
Agenti velkoobcodních skladů líbat umějí. Růženka procitla a s ní i celá prodejna.
Tatíček se odebral do penze a podnik přenechal mladým.
Ti ho zprivatizovali a posléze výhodně prodali Japoncům jako kulturně historický objekt.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama