Středa

5. října 2017 v 17:06 | Věra K. |  Šou v SOU
Ráno jsem dala mašličky do ozdobné krabice - vypadalo to jako schůze bílých masařek - a šla za svými svěřenci.
Ti dětinové. Jak se ve stužkách hrabali, aby dostali tu nejhezčí. Záhy vyhlíželi jako rekruti.
Tak jsem je ještě potěšila sladkou lží, jako že je učitelé mají rádi a že v ostatních třídách jsou snůšky nasympatických ignorantů a tupců.
"Hlavně pište krátké věty, ať se nespletete v čárkách. Vedlejší věta doplňková by dělala potíže i Komenskému, ale profesorka Kubů ji ovládá, bohužel. Osobně bych se vyhýbala i "mě" a "mně", i tak se dá psát, věřte mi, já to jinak nedělám."
Poučena a povzbuzena čekala má drahá M2.A na zadání témat. V tomto roce se nenabízelo žádné nepřehlédnutelné výročí nebo událost, a tak si ti chudáci ani nemohli připravit taháky.
Když jsem se na ně přišla po hodině podívat, byli plodnější, než Jirásek. Zvláště maminy se změnily ve sveřepé grafomanky. Takřka všechny si vybraly postavení ženy ve společnosti a tak se rozjely, že nebyly k zabrždění. Zato u pánů se poznalo, kým cloumají ambice. Vojtíšek, Verunáč, Vacek...velice zklamali mé iluze. Psali referát na schůzi. Fuj!
V závěru práce jsem šla Žeňu vystřídat, a tím i doklepat závěr písemky. Schůzomani už byli hotoví, grafomanky pročítaly svá díla a paní Malínková již začínala přepisovat načisto.
Psala a psala. A bylo po skončení časového limitu a ona nehodlala přestat. V pravidelných intervalech se omlouvala, že zdržuje. Já jsem ji v intervalech stejných uklidňovala, jako že to nevadí, protože si stejně musím srovnat papíry. A sebe jsem uklidňovala také. Že to nepraskne a já nepůjdu před kárnou komisi stran porušení předpisů.
Konečně udělala poslední tečku a vyřítila se z učebny do patnácti - vlastně třicetichapadlové náruče svých spolužáků, kteří na ni solidárně čekali.
Nazítří je čtvrtek. Sudý. Tou dobou chodívám trpět na Vršovickou třídu. Máme tam pronajaté tři učebny a vedení dalo patrně mnoho práce, než našlo tři nejděsivější třídy, jaké kdy škola nosila, aby je dislokovalo do vršovické ciziny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. října 2017 v 20:25 | Reagovat

Úžasný, i ty předchozí články, zřejmě jste skvělá kantorka...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama